George Voskovec & John Werich
Americká cesta
Michal Bystrov
Pangea / Dobrovský 2024
Ještě nikdy nebyl příběh Jiřího Voskovce a Jana Wericha vyprávěn tak jako v této knize. Nikdy dříve neměli čtenáři k dispozici tolik nových, objevných informací. Autor se spojil s týmem mladých odborníků, sledujících stopu značky V + W po všech světových archivech. Výsledkem je zpracování neuvěřitelného množství unikátních dokumentů, na jejichž základě lze rekonstruovat americký příběh zakladatelů Osvobozeného divadla i jejich dvorního skladatele Jaroslava Ježka doslova den po dni. Od prvních, nejtěžších okamžiků v exilu, kam se „tři strážníci“ uchýlili před hitlerovskou hrozbou, přes úvodní sérii představení pro krajany a neúnavnou snahu napsat novou hru v angličtině až po dobytí Hollywoodu a broadwayského jeviště. Nemluvě o stále nevytěženém pokladu v podobě ohromujícího počtu rozhlasových programů pro válečné vysílání. Kniha vyvrací sto plus jednu nepravdu, domněnku a mýtus. Ukazuje, co všechno Jan a Jiří ve Spojených státech mezi lety 1939 a 1945 stihli udělat. Ke kolika hvězdným spolupracím měli nakročeno. Kdo z nesmrtelných legend jim pomáhal a fandil. A jak velkých met zde dosáhli – navzdory zažitému tvrzení, že v USA jen přežívali. Citace ze stovek amerických a britských recenzí, anoncí a rozhovorů naprosto mění náš pohled na hodnocení jejich značky ve světě. Vydejme se s Georgem Voskovcem a Johnem Werichem (jak se za mořem podepisovali) z New Yorku přes Chicago do umělecké kolonie v Pensylvánii, kde strávili první léto a posbírali řadu cenných kontaktů. Prožijme s nimi rok a půl plnokrevného hraní na scéně divadla v Clevelandu, kde uvedli vlastní inscenace Heavy Barbara a The Ass And His Shadow. Podnikněme tak jako oni dobrodružnou pouť od Velkých jezer přes Midwest až po matku všech cest, U. S. Route 66. A vychutnejme si jejich půlroční pobyt v Los Angeles, městě andělů a hollywoodských studií, kde dokázali zaujmout ty nejlepší z nejlepších. Max Reinhardt jim půjčil pódium, Harold Lloyd tleskal v hledišti. Měli psát scénáře pro Laurela a Hardyho, točit pro MGM, psát muzikál s Kurtem Weillem… Sám velký Orson Welles jim režíroval kamerové zkoušky. Zdánlivě ztracené… Opravdu? V této knize se – historicky poprvé – dočtete, jak to celé bylo. Vyvrcholením americké krasojízdy dua V + W zůstává účinkování na Broadwayi v Bouři od Williama Shakespeara. Při čtení kapitoly věnované této pohádkové hře budete mít pocit, že s Voskovcovým šaškem Trinkulem a Werichovým opilým sklepmistrem Stefanem stojíte přímo na prknech divadla Alvin – a z haldy novinových kritik si sami uděláte obrázek o jejich úspěchu. Stejně jako o spoustě jiných šancí, jichž se ti dva během sedmi let za oceánem dočkali. V epilogu dojde i na Janovo pozdní (ne)setkání s agentem 007 Jamesem Bondem. Myslíme si, že své milované komiky známe. Kniha Americká cesta nás vyvede z omylu a navždy změní vnímání toho, co si představujeme pod jmény VOSKOVEC a WERICH.
Tuto knihu bych nikdy nemohl napsat, kdyby nebylo minimálně jednoho skvělého člověka. Historik zvukových záznamů Filip Šír souhlasil, že mohu pracovat s výsledky jeho dlouhodobé badatelské činnosti. A tím se rozjel neskutečný kolotoč. Původně jsem chtěl vyprávět o amerických, britských, francouzských či německých vlivech, které působily na tvorbu Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka. Sledovat dějiny Osvobozeného divadla optikou hudebního archeologa, jenž se zaměřuje na kořeny anglosaské kultury. Což je myslím sám o sobě potřebný a dosud nevyzkoušený úhel pohledu. Veden šestým smyslem jsem se obrátil na tým znalců starých nahrávek, o kterých jsem věděl, že se zkoumání amerického období V + W + J intenzivně věnují. Netušil jsem ale, jak moc ve svém výzkumu pokročili, zatímco ostatní pořád jen recyklují tytéž nepřesné a nepravdivé informace. Velice brzy jsem pochopil, že se příběh Voskovce a Wericha, zvláště ten zaoceánský, musí z gruntu přepsat. A že to udělá nová generace odborníků a publicistů, nezatížená lety prožitými v totalitním státě. V momentě, kdy jsem s Filipem a jeho kolegou Martinem Mejzrem spojil síly a kdy mi poskytli stovky unikátních dokumentů, které osobně – přímo na místě, ne z pohodlí kancelářské židle – vykutali z hloubi světových archivů, mohl jsem se pokusit o zdánlivě nemožné. Krok po kroku, den po dni rekonstruovat pobyt a práci Voskovce a Wericha ve Spojených státech amerických mezi lety 1939 a 1945. Stejně jako vše, co této anabázi předcházelo – a konečně i to, co bylo potom. Zjištěná fakta jsem doplnil o vlastní hledání a širší kontext. Načež jsem se pustil do překladu dobových článků, dopisů a smluv. Mnohé z nich uvidíte poprvé. Příběh, který se přede mnou po osmi dekádách zapomnění počal odvíjet, vám bude připadat neuvěřitelný. I na mě tak působí. Ve snaze pochopit reálný průběh tohoto dobrodružství jsem často tápal jako Jeníček s Mařenkou v hustém lese. V takových okamžicích mi kolegové vedli ruku doslova větu za větou. Úzkostlivě jsme se snažili, aby případné odchylky od skutečnosti nebylo možné svést na naši nedbalost, ale jen a pouze na nedostatek pramenů. Nepochybuji o tom, že Filip Šír se svým týmem bude v pátrání pokračovat – a že dosáhne úžasných výsledků. Vzniknou další objevné publikace z pera autorů, kteří už se na fenomén V + W budou dívat úplně jinak, než jak tomu v našich krajích dosud bylo zvykem. Myslíme si, že své milované komiky známe. Kniha Americká cesta vás vyvede z omylu, tak jako navždy změnila mé vnímání toho, co si představujeme pod jmény VOSKOVEC a WERICH.
Tomáš Fiala, Médium.cz, 17. listopadu 2024
Výlohy knihkupectví zdobí v těchto dnech fotografie Voskovce a Wericha stojících před letadlem společnosti American Airlines. Pózují takto na obálce nové knihy Michala Bystrova George Voskovec & John Werich – Americká cesta.
Blížící se vydání této obsáhlé publikace, která osvětluje válečné roky V+W prožité za „velkou louží“, oznámil Bystrov uprostřed léta slovy: „Poprvé v životě můžu se vší vážností říct: tahle kniha VŠECHNO mění.“ Napětí vystupňovala později zveřejněná anotace: „Myslíme si, že své milované komiky známe. Kniha Americká cesta nás vyvede z omylu a navždy změní vnímání toho, co si představujeme pod jmény VOSKOVEC a WERICH.“
Michal Bystrov je hudební publicista, překladatel a písničkář. Jen v letošním roce už mu v nakladatelství Galén vyšly knihy Pekelnej pes má na mě vztek (variace na texty starých bluesmanů) a Hvězdy v polostínu (portréty stovky amerických a britských písničkářů). V minulosti psal například o Karlu Zichovi, Michalu Prokopovi či Waldemaru Matuškovi.
Tentokrát měl v úmyslu se zabývat autorskou inspirací tvůrčího trojlístku z Osvobozeného divadla. „Původně jsem chtěl vyprávět o amerických, britských, francouzských či německých vlivech, které působily na tvorbu Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka. Studovat dějiny Osvobozeného divadla optikou hudebního archeologa, jenž se zaměřuje na kořeny anglosaské kultury.“ Byť se nakonec pustil do mnohem většího sousta, ani o toto pátrání nejsme ochuzeni. Autor mu věnuje úvodní kapitoly.
Od samého začátku prokazuje to, co už o něm víme z jeho předchozí práce – že je mistrem souvislostí. Úvodem připomíná Werichovu vzpomínku na letenské vystoupení Eddieho Pola, kterou známe z televizního pořadu Vladimíra Škutiny Přiložte životopis. Vzápětí se dozvíme, kdo to Eddie Polo byl, co v životě dokázal a jak se dostal do Prahy. Se stejnou důkladností nás Bystrov na následujících stranách seznamuje s dalšími desítkami jmen. Nikdy však suchopárně nebo únavně.
Od původního záměru se odklonil díky setkání s badateli Filipem Šírem a Martinem Mejzrem. Ti totiž prostudovali poklady uložené ve světových archivech a zjistili, že o tom, co Voskovec s Werichem podnikali ve Spojených státech amerických během druhé světové války, nevíme zdaleka všechno. Podařilo se jim získat unikátní dokumenty, které odkrývají dosud netušené podrobnosti.
Našli smlouvy, scénáře či novinové články. Ohlasy na vystoupení, která se klaunům podařilo uskutečnit. A vypátrali také řadu nenaplněných příležitostí. Dlužno říct, že tyto převažují, zvlášť v prvních letech po příjezdu trojlístku do Států. Závratné objevy se tedy netýkají ani tak toho, co Voskovec s Werichem vykonali, ale spíš toho, co vykonat mohli. Je to málo? Může se to vůbec počítat? Rozhodně ano. Šance, které jim protekly mezi prsty, přinejmenším ukazují, s kým vším se stýkali a s kým mohli spolupracovat. Někdy jim ta možnost utekla skutečně jen o vlásek.
Dosud jsme své znalosti o americké éře V+W čerpali především ze vzpomínek obou klaunů. Hlavním (a ne vždy přesným) informačním zdrojem byly knihy Jan Werich vzpomíná… vlastně Potlach a VOSKOVEC & Wachsmanni – Z rodinné kroniky a dopisů. Druhou z těchto knih sestavila Voskovcova neteř Adriena Borovičková a seřadila do ní (krom jiného) dopisy, které její strýc posílal rodině domů do Čech. Poslední dopis je datován 7. září 1941. V prosinci toho roku vyhlásilo Německo válku Spojeným státům a další korespondence nebyla možná.
Je znát, že z dopisů hodně čerpal i Bystrov. První americké roky totiž popisuje podrobněji, chvílemi takřka den po dni. To později ustává. Možná je to však způsobeno i tím, že životy Voskovce a Wericha se ve druhé polovině války konečně trochu ustálily. Pánové se usadili. Našli stálou práci, která spočívala v natáčení válečných rozhlasových relací. Na sklonku roku 1944 začali účinkovat v Shakespearově Bouři. To byl jejich největší americký divadelní úspěch, veliká šance se herecky prosadit. Ale najednou skončila válka a ani tu Bouři tak nedohráli do konce.
Vyjevené souvislosti jsou fascinující. Drobné nesrovnalosti (například mýlka v tom, od kdy se počítá nové století) jsou proti tomu malicherná smítka prachu. Jen je veliká škoda, že kniha není vybavena rejstříkem. Když si chce čtenář zpětně dohledat některé jméno, musí dlouze listovat a vzpomínat, ve které kapitole se s ním setkal. Ne vždy taky Bystrov uvádí, odkud přesně cituje, ale to je aspoň ku prospěchu plynulosti vyprávění.
To, čemu před třemi lety věnovali František Cinger a Jaromír Farník ve své knize Jiří Voskovec & Jan Werich dvanáct stran, vyplnilo v pečlivé interpretaci Michala Bystrova většinu šestisetstránkové publikace. Zároveň vidíme, že je stále co objevovat. Podobně podrobně by se daly popsat třeba předválečné pravicové útoky na Osvobozené divadlo. Z válečných rozhlasových relací vysílaných pod značkou V+W známe jen velmi malou část. Na objemný svazek by vydala také poválečná kariéra Jiřího Voskovce. Materiálu pro takový počin by bylo dost. Možná až příliš…
Dosud jsme vnímali svět očima Voskovce a Wericha. S trochou nadsázky (neboť Spojené státy přeci jen neznamenají celý svět) bychom mohli říct, že tato kniha ten pohled obrací. Dozvídáme se, jak svět pohlížel na dva české klauny, kteří utekli z vlasti před jistou záhubou. Možná to nezmění naši představu o jejich životech a tvorbě. Ale jedno je jisté: odedneška, pokud budeme chtít vědět něco o tom, co V+W podnikali za války, sáhneme po Americké cestě.
Adam Pýcha, Knižní závisláci, 20. listopadu 2024
Včera jsem byl v ČT Art představovat absolutně jedinečné dílo. George Voskovec & John Werich: Americká cesta odhaluje naprosto zapomenutý střípek naší historie, který nesmí být zapomenut. Michal Bystrov vytvořil absolutně unikátní dílo, které je jednou z nejlepších knih roku 2024.
A měl jsem z té knihy obrovský respekt. Každou stránkou jsem si uvědomoval, jak málo o těchto velikánech vím, jak mnoho jsem zapomenul či se musím doučit. Jejich odkaz bude věčný a já jsem vděčný, že jsem mohl nahlédnout detailně do velmi složitých dnů, které prožili v USA. Kniha má ovšem výrazně větší přesah.
V úvodu se s touto dvojicí detailně seznámíte. Odpovíte si na otázky, kde se vzala jejich láska k divadlu či filmu. Kde byly jejich hlavní inspirační zdroje? Je to seznámení intenzivní, skvěle napsané a plné stovek odkazů na dávno zapomenutá díla a umělce. 200 stran uteče jako voda… Kdyby to byla samostatná kniha, tak bych jí udělil klidně 100 %, ale tam příběh vlastně začíná.
V+W musí opustit Evropu a hledat nový život za oceánem. Společně s Jaroslavem Ježkem vzdorují jazykové bariéře a co je hlavní, tak stále chtějí tvořit. To je jejich podstata. Od roku 1939 sledujeme jejich kroky doslova den po dni. Je to čtení vtahující, osobní… Z těchto legend se stávají muži na vrcholu sil, kteří prožívají nejtěžší chvíle svých životů. Jsou plni obav, ale nikdy se nevzdávají. Mají tolik talentu, že jim k nohám může klesnout i slovutný Hollywood.
Tato kniha dalece překračuje běžné standardy. Zaslouží si 100 % a obrovské doporučení. Zpracování navíc zcela koresponduje s kvalitou textu. Velký formát, stovky fotografií, dobových recenzí… Děkuji za to. Byl to zážitek.
Kniha roku Deníku N, 29. listopadu 2024
JAN HŘEBEJK
Bystrov: George Voskovec & John Werich: Americká cesta (Pangea).
Wanatowiczová: Nezval. Básník a jeho syn (Kodudek).
Přibáň: Errol. Josefa Škvoreckého život první, 1924–1969 (Host).
MARTIN FRYČ
Bystrov: George Voskovec & John Werich: Americká cesta (Pangea).
Tyto dvě osobnosti 20. století budeme díky této knize vnímat mnohem lépe a hlouběji. A tím i 20. století a rozměr slov, jako jsou umění, cesta a přátelství.
ROBERT TAMCHYNA
Bystrov: George Voskovec & John Werich: Americká cesta (Pangea).
Zaoceánský příběh V + W s jeho evropskými kořeny. Objevná publikace, která významným způsobem doplňuje a rozšiřuje dosud (ne)známé materiály o tom, co V + W ve Spojených státech stihli udělat a jak a k čemu (a s kým) měli nakročeno. Pokud si snad myslíte, že o americké umělecko-politické anabázi V + W z let 1939–1945 víte dost, nová kniha Michala Bystrova na základě materiálů a badatelské práce Filipa Šíra a Martina Mejzra vám spolehlivě dokáže opak. – Není to jen laciný reklamní titulek, který slibuje: Ještě nikdy nebyl příběh Jiřího Voskovce a Jana Wericha vyprávěn tak jako v této knize. Michal Bystrov totiž namísto emočně děravých vzpomínek pamětníků vsadil na pečlivou archivní a dokumentační práci několika nadšenců a společně vyvracejí léta tradované domněnky a polopravdy. Poprvé tak poznáváme skutečné osudy W + V + J v Americe za druhé světové války se všemi jejich úspěchy i nezdary.