Nové album vznikalo potichu a zvolna. Nejstarší nahrávka pochází z doby před covidem (září 2018). Nejnovější, vztahující se k válce na Ukrajině, je z března 2022. Samota proklamovaná v názvu se ukázala být pouze částečnou vzhledem k přítomnosti milých hostů. Marek Dusil se účastnil celého procesu od začátku do konce, vždy nápomocen vyhrávkou, vokálem či radou. Nasmažil folkbluesovou kytaru do osmi skladeb, až třísky lítaly. Děkuju, kamaráde! Jan Řepka mi řekl: „Nehraj!“ A zaranžoval dvě z mých balad plus dávný salonní hit Stephena Fostera, jako bychom byli v Durangu na natáčení westernu Pat Garrett a Billy Kid. Komu čest, tomu čest, Honzo! Filip Pýcha, frontman skupiny Tajné slunce, si se mnou zazpíval duet v písni Čtvrtá sestra. Máš to u mě, příteli! Viktor Balogh vystřihl své basové party takořka na první dobrou, ale na to už jsme si tak nějak zvykli, že jo? Úvodní písnička maká – a za to vděčím perkusistce Tamaře Nathové. Kapela Strašidelná loď se v kompletní sestavě potkala v jediné, zato vypečené chvilce – hudba Vojtěch Kouřímský, text je záznamem rozhovoru, který jsem vyslechl ve vlaku cestou do Valašského Meziříčí. Tři básně Jaroslava Vrchlického, které jsem zhudebnil, mi promluvily z duše. Znepokojivý obrázek, použitý na obalu desky, namaloval v devíti letech můj syn Honzík. O grafický design se opět postarala Anna Wdowka. Speciální, obří poděkování si zaslouží David Titěra, nejen tvůrce epesního soundu všech našich dosavadních nahrávek, ale i nadaný mandolinista a houslista. Díky, padres, za vaše nápady. A nezapomeňte: zlý časy už se nevrátí.
