Příběhy spadlé pod stůl
(a zametené pod koberec)
Michal Bystrov
Galén 2019
Pistolník z Divokého západu, ze kterého se vyklubal ruský šlechtic. Country-bluesový zpěvák, z něhož se v Africe stal bájný polobůh. Excentrický lékař, uchovávající tělo své zesnulé dcery v jeskyni ve skleněném válci. PŘÍBĚHY SPADLÉ POD STŮL (A ZAMETENÉ POD KOBEREC) jsou plné zapomenutých podivností. Autor si posvítil na málo probírané kapitoly z relativně nedávné historie: jde po stopách výrazu „soudce Lynč“, mapuje pokusy o odsun Afroameričanů ze Spojených států ve stylu „sejde z očí, sejde z mysli“, popisuje zvěrstva páchaná v Kongu koncem 19. století a jejich překvapivý ohlas v literatuře. Zabývá se původem dodnes živých mýtů (ďábel na rozcestí, zabiják bláznů). Nabízí pravděpodobné vysvětlení záhadné smrti Edgara Allana Poea, obhajuje údajného defraudanta a pozdější spisovatelskou hvězdu O. Henryho, popírá legendu o nespravedlivém zacházení s umírající císařovnou blues Bessie Smithovou. Líčí poslední cestu tvůrce detektivních povídek Jacquese Futrella na lodi zvané Titanic a hrdinství mladého Breta Harta, jenž byl svědkem masakru indiánského kmene. S pozoruhodným výsledkem rekonstruuje návštěvy Jeroma Klapky Jeroma, Marka Twaina, Alexandra Dumase staršího a Fjodora Michajloviče Dostojevského na českém území. Prostřednictvím portétů svých oblíbených prozaiků Roarka Bradforda a Bena Luciena Burmana maluje barevné obrázky ze života na řece Mississippi… Knížka, která vznikla z čiré zvědavosti, chce čtenáře strhnout, pobavit – a také trochu vyděsit.
Monika Zavřelová, iDnes.cz, 1. srpna 2019
Co jsme z relativně nedávné historie zapomněli nebo chtěli zapomenout? To v knize Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec) připomíná publicista a spisovatel Michal Bystrov. Autor, který se proslavil hlavně knihou Příběhy písní, sesbíral opomenuté zajímavosti ze světa literatury, filmu i politiky.
Jeden z příběhů je i o tom, jak se spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij toužil po pobytu ve Florencii ponořit do problematiky slovanské otázky a pražská bytová situace mu to nedovolila. „Velké zklamání očekávalo mé rodiče v Praze, toto město nemělo zařízených bytů,“ psala jeho dcera Ljubov ve svých pamětech.
Dostojevským mělo vadit především to, že Praha tehdy nedisponovala většími rodinnými prostory. Z Bystrovova zjištění vyplývá, že měli bydlet na Nikolajce, bohužel jim nedali k dispozici dům ze 17. století, který si oblíbili (a dodnes stojí na svém místě). V Praze tak se ženou velikán ruské literatury nakonec spal pouze v hotelu Modrá hvězda v ulici Na Příkopě.
Do Česka zavítal také spisovatel Jerome Klapka Jerome, autor populárních Tří mužů ve člunu, což literární fanoušky a znalce následujících Tří mužů na toulkách jen tak nepřekvapí. Bystrov připomíná, jak humorista varuje před plzeňským pivem. „Už hodnou dobu jsme pozorovali, jak si George čím dál víc pochutnává na plzeňském pivu. A to je zákeřný nápoj, tohle německé pivo, zvláště když je horko, tím se člověk nesmí moc napájet. Do hlavy vám sice nestoupne, ale po nějakém čase vám zničí linii,“ píše.
Ve stopách toulek anglického spisovatele se pak autor vydává dál, když hledá předobraz pro „takový ten běžný pomník, představující takového toho běžného pána s takovým tím běžně strnulým krkem a na takovém tom běžném koni“. A k čemu přichází? Popsaná socha neexistuje. Nejpravděpodobněji jde o směsici autorových zážitků nejen z Prahy, ale i dalších putování po Evropě.
Součástí knihy jsou také zapomenuté příběhy z USA. V jednom takovém popisuje dávné plány amerických prezidentů přesunout otroky zpět do Afriky nebo hrdinství mladého Breta Harta, jenž byl svědkem masakru indiánského kmene. Součástí je také jedno z pravděpodobných vysvětlení záhadné smrti spisovatele Edgara Allana Poea. Knihu Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec) vydalo nakladatelství Galén.
Stanislav Šulc, Deník, 10. srpna 2019
Tajemství a záhady nepřináší jen hluboký vesmír, ale také česká minulost, Divoký západ nebo hudební historie. Řada zajímavých příběhů mohla zůstat utajena, ale naštěstí je kdosi objevil a projasnil.
Mohlo by se zdát, že v dobách mobilních telefonů s internetem již nezůstala žádná tajemství. Že už se v hospodě nemusíme o ničem dohadovat, protože všechny odpovědi, veškeré moudro lidstva je doslova na dosah ruky. To je však pouhý klam. Ve skutečnosti stále existují tisíce neznámých příběhů, historek, které nikdo na síti nenajde. A mnohdy se staly i velmi známým osobnostem.
Přesně takové historky pracně vyhledává spisovatel, muzikant a novinář Michal Bystrov, který některé z nich letos vydal v knize Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec). Proč spadlé pod stůl? Bystrov se ve své literárně-archeologické činnosti věnuje především hudbě a české historii (trilogie Příběhy písní či předloňská antologie Od samomluvy k chóru aneb Písniček se držte!).
Mnohdy ale narazí na detail, který se ani jednoho z hlavních témat netýká. Ať už to je pistolník z Divokého západu, ze kterého se vyklubal ruský šlechtic, bluesový zpěvák, z něhož se v Africe stal bájný polobůh, nebo excentrický lékař uchovávající tělo své zesnulé dcery v jeskyni ve skleněném válci. Všechno to jsou kouzelné story, které ve své době musely fascinovat čtenáře novin, ale dnes si na ně nikdo nepamatuje. Nezaslouženě.
Významnou částí knihy pak jsou Bystrovovy rekonstrukce návštěv slavných literátů českých zemí. Věděli jste, co tu dělali velikáni světové literatury jako Mark Twain, Fjodor Michajlovič Dostojevskij či Jerome Klapka Jerome? Právě na těchto příbězích se nejlépe vyjevuje Bystrovova náročná metoda – v dobovém tisku náhodně narazí na zmínku o přítomnosti Marka Twaina na jednání rakouského parlamentu o jazykových zákonech tehdejšího mocnářství. Postupně v archivech i návštěvami dotčených míst rekonstruuje, kde všude autor Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna na českém území pobýval a co o tom sám napsal.
Zkuste si to vygooglovat. Nejde to.
Zároveň se nemusíte bát suché historické studie. Autor nezapře novinářského ducha, všechny historky vypráví velmi atraktivně, svádí textem. A čtenář si tak podobně jako u skvělého seriálu večer říká, ještě jeden příběh a už půjdu spát. Ale povede se mu to, když mu další kapitola odpoví na otázku, kdo byl vlastně proslulý soudce Lynch?