Vloni takhle zjara vyrazil Michal ke kamarádovi Vojtovi Kouřímskému, aby jednou provždy zúčtoval s minulostí. Několik měsíců u něj nahrával své staré skladby z období puberty a postpuberty, zatímco Vojtěch je stavěl na hlavu, obracel naruby, s radostí je prznil. Výsledkem je nebývale pestré dvojalbum Když neumřeš včas – Písničky z prvních pětadvaceti let. Čtyřčlenná banda přátel obsluhující rozličné nástroje, mezi nimiž nechybí elektrika, dvanáctistrunka, bicí, mandolína, housle nebo foukací harmonika, vytvořila z ničeho NĚCO a ještě se u toho slušně bavila.
1 komentář